Předchozí ročníky

Konference NANOCON´15 přivítala odborníky z 30 zemí

Možnost seznámit se s výsledky výzkumu a vývoje nanomateriálů v ČR a zahraničí i s konkrétními aplikacemi a osobně poznat přední světové vědce zabývajícími se nanotechnologiemi měli účastníci VII. ročníku mezinárodní konference NANOCON´15. Tuto akci pořádala Česká společnost pro nové materiály a technologie ve dnech 14. -16. října 2015 v Brně ve spolupráci s Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) při Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a společností TANGER. 

Pro více než tři stovky účastníků z 30 zemí bylo na konferenci předneseno téměř 80 odborných přednášek. Skončená konference NANOCON tak potvrdila, že je největší akcí svého druhu pořádanou v České republice a že patří mezi největší konference v oboru nanotechnologií ve středoevropském regionu. Ze zahraničí letos přijela na konferenci NANOCON třetina účastníků. Nejpočetnější zahraniční zastoupení na konferenci mělo Německo, Rusko a Slovensko. Výsledky svého bádání

v Brně představili též vědci ze vzdálenějších zemí, například USA, Japonska, Indie, Číny nebo Peru.

S úvodní plenární přednáškou nazvanou „Dimenzionalita a silná elektronová korelace v nanovědách“, vystoupil profesor Louis E. Brus z Kolumbijské univerzity v New Yorku (USA), vynálezce tzv. kvantových teček. Od uplatnění těchto polovodičových nanokrystalů v elektronice, například v televizních obrazovkách a brzy též v počítačových monitorech, se očekává podstatně lepší obraz (např. ve srovnání s LED) a také nižší spotřeba energie. Další plenární řečník, profesor Patrik Schmuki z Fridrich-Alexander Univerzity v Erlangenu (Německo), ve své přednášce „Formace a funkční znaky samouspořádaných TiO2 nanotrubic“ nastínil široké možnosti fotokatalytických materiálů.

Přednášky v celkem pěti tematických sekcích se týkaly přípravy, unikátních vlastností, aplikací i toxicity nanomateriálů a jejího monitorování. Účastníci vyslechli příspěvky o široké škále nanomateriálů vyvinutých, například na bázi nulmocného železa, titanu, stříbra nebo zinku, ale také o kvantových tečkách, nanokompozitech, uhlíkových nanostrukturách, dále o materiálech pro elektroniku a optiku, nanokeramických materiálech nebo nanovláknech. Svým příspěvkem o tzv. biotechnologických nanorobotech využívajících katalytické reakce jako zdroje energie zaujal profesor Samuel Sánchez z Max Planck Institutu pro inteligentní systémy ve Stuttgartu (Německo). Představil pestrý aplikační potenciál těchto nano-nástrojů pro transport léčiv na přesně vymezené místo nebo při čištění vod. Jan Macák z Univerzity Pardubice, letošní laureát ceny Neuron pro mladé vědce, v Brně prezentoval svůj výzkum týkající se úpravy povrchů nanotrubic oxidu titaničitého, jako materiálu s mimořádným potenciálem, například v energetice pro výrobu účinných fotovoltaických článků. Na své bádání získal v letošním roce prestižní pětiletý grant od Evropské výzkumné rady. 

Zaslouženou pozornost vzbudily přednášky týkající se využití nanomateriálů v medicíně, například pro hojení ran, cílený transport léčiv či zobrazování nádorů. María del Puerto Morales z Ústavu materiálových věd v Madridu (Španělsko) nadchla přítomné výsledky výzkumu magnetických nanočástic, jejichž vlastnosti budí velké naděje na jejich úspěšné využití v diagnostice, např. při zobrazování magnetickou rezonancí. Pokrok své výzkumné skupiny ve výzkumu nových polymerních terapeutik Ústavu makromolekulární chemie AV ČR představil Tomáš Etrych. V programu konference nezůstal stranou pozornosti ani vliv nanomateriálů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Velký zájem účastníků vzbudilo například vystoupení Marie Dušinské z Norského ústavu znečištění vzduchu věnované zjišťování případné toxicity nanočástic stříbra v závislosti na různé velikosti nanočástic.

Cenu Dr. Tasila Prnky, zakladatele konference a propagátora nanotechnologií v ČR, pro nejlepší přednášku mladého vědce mladšího 33 let získal Kristián Petruf z Univerzity Pardubice za přednášku „Specifikace emisní barvy lithiem dopovaných koloidů ZnO“. 

V posterové sekci se představilo 170 prací. Svým věcným obsahem a grafickým zpracováním odbornou porotu nejvíce zaujal poster Wanga Donga z Technické univerzity v Ilmenau (Německo) znázorňující ladění mikrostruktury hydrogenovaného kysličníku titaničitého pro skladování a přeměnu energie. Mezi třemi nejlepšími byl vyhodnocen plakát Jana Lukáška z Technické univerzity v Liberci popisující způsob nového uspořádání vodivých mikrovláken určených pro tkáňové inženýrství a poster Ivana Tiunova z Gubkinovy ruské státní univerzity v Moskvě věnovaný nové metodě znázorňování defektů různých povrchů pomocí fotoluminiscenčních kovových nanočástic.

Právě skončený ročník konference NANOCON´15 potvrdil, že se tato akce stala vyhledávaným místem setkání české nanotechnologické komunity. Výsledky svého snažení na poli nanomateriálů v Brně představilo 12 univerzit a vysokých škol, 10 výzkumných ústavů Akademie věd ČR a další výzkumné organizace, např. Národní ústav chemické, jaderné a biologické ochrany, Ústav jaderného výzkumu v Řeži, a.s. nebo Státní zdravotní ústav nebo. Účast dvaceti subjektů soukromého sektoru, zpravidla výrobních podniků se silným výzkumným zázemím potvrdila, že nanotechnologie už v ČR dávno opustily prostředí výzkumných laboratoří.

Například výzkumníci ze společnosti CONTIPRO Biotech představili nanovlákenný materiál z chemicky upravené kyseliny hyaluronové, kterou tato biotechnologická firma z Dolní Dobrouče ve východních Čechách průmyslově vyrábí. O plazmových systémech brněnské spin-off firmy ROPLASS, které jsou určené pro modifikaci různých materiálů, hovořil její jednatel, profesor Mirko Černák. Zájem podnikatelské sféry o nanomateriály dokládá fakt, že na konferenci v doprovodném programu vystavilo své výrobky a předvedlo laboratorní a měřicí techniku, jakož i laboratorní chemikálie, nanočástice a další materiály celkem třináct firem působící na českém i globálním trhu. „Letošní ročník konference potvrdil stoupající kvalitu výzkumu nanomateriálů v České republice, důraz na dotažení výzkumu do konkrétních aplikací využitelných v průmyslu, zdravotnictví nebo životním prostředí. V Brně ovšem zazněly také vynikající příspěvky z oblasti základního výzkumu. A takové propojení je přesně to, co špičková věda potřebuje“ uvádí profesor Radek Zbořil, ředitel výzkumného centra RCPTM. Jako odborného garanta konference ho těší stále vzrůstající zájem odborníků ze zahraničí o navázání spolupráce s českými experty. Mnozí přitom neskrývají své překvapení nad šíří výzkumných témat v tak malé zemi jako je Česká republika, erudicí našich výzkumníků, moderně vybavenými laboratořemi a dosaženými výsledky. 

Zprávu vydala: Česká společnost pro nové materiály a technologie, Novotného lávka 5,116 68, Praha 1

Další informace: Jiřina Shrbená, předsedkyně programového výboru konference, jirina.shrbena@csnmt.cz, tel. +420777863262,